alt

 

 

Závod v Monaku byl pro celý náš tým velice těžký. Petr Kulhan nastupoval do závodu s vědomím, že po konci kvalifikace se propadne o 5 pozic, a pro Romana Wojcika to byl první městský závod v kariéře, takže velká výzva pro něj. Romanovi se závod sice moc nepovedl, když mu po zaseknutí na obrubníku shořel motor, ale Petr Kulhan se probojoval opět na stupně vítězů.

Kvalifikace:

Můj trénink se odvíjel od mé pozice, do které jsem se dostal po závodě ve Španělsku. Musel jsem si nastavit auto které bude konkurenceschopné a stabilní. To se mi i povedlo a v první části z toho bylo první místo.

V druhé části to už nebylo tak slavné, když jsem první pokus pokazil, druhý byl ten kvalifikační, a třetí nejrychlejší nedotažen do konce. Konečné páté místo nemohlo být přijato se spokojeností, protože s penalizací to bylo místo 10.

Závod:

Z tréninku bylo patrné, že auto sedí dobře na hrbolech, a proto jsem se mohl plně spolehnout na auto, že mě v těžkých chvílích podrží. Start se povedl, ale zároveň nepovedl. Přestartoval jsem pouze 2 jezdce, což bylo jako základ dobré, ale podle mého plánu málo.

Už od začátku jsem se musel probíjet přes soupeře, kteří svou pozici dobře bránili. Nejvíc jsem se na začátku zasekl za Davidem Hančlem, za kterým jsem ztratil cca 10s. Nakonec jsem ho po vnějšku objel ve třetí zatáčce u kasina.

Další na řadě byl Patrik Novotný, který si díky blokádě Davida vytvořil slušný náskok, a já ho musel stahovat. Patrik mi to naštěstí ulehčil svou chybou a za pár kol jsem ho měl. Následovaly pokusy o předjetí, které se zpočátku nedařily. Nakonec jsem si Patrika podal v nejpomalejší zatáčce roku a posunul se na 6. místo. Dále na mě čekala znova stahovaná Petera Škorvagy s Vojtou Hujerem.

Ty jsem popravdě řádně nedohnal, protože začala první vlna zastávek v boxech. Peter přede mnou udělal menší chybku, kdy se roztočil v T1 a ja se posunul už na 4. místo, potom co si Ondra Zaleš urval předni spoiler. Vzhledem k stavu mých pneumatik jsem zvolil podruhé v sezóně strategii 2 pit stopů.

Po první zastávce jsem se dokázal dostat před Vaška Jankovského, který zajel o 2 kola později do boxů, a já toho využil k posunu na 3. místo. Na řadě byl Vojta Hujer. Jelikož měl více opotřebované pneu, za pár okruhů jsem mu už visel na zadním křídle. Zde začal první větší problém.

Vojta jakožto nejlepší brzdař v lize se špatně vybržďuje, a proto bylo prakticky nemožné se před něj na brzdy dostat. Musel jsem číhat na chybu, která podle mého pohledu v té rychlosti se naskytla při brždění do nejpomalejší sekce. Ale můj odhad byl špatný, a šel jsem pozdě na brzy a trochu pochroumal zadní křídlo Vojtova monopostu. Náraz to byl sice velký, ale nic neodlétlo a pokračovali jsme dál.

Vojta poté z nepochopitelných důvodů zpomalil a pustil mě před sebe. Po závodě se ukázalo, že opět začali problémy s volantem. Měl jsem před sebou tedy volnou trať a začal pokousíčkach stahovat Jardu. Po velmi malých kousíčkách.

Po druhé zastávce jsem se propadl za Vaška, který ale stále nebyl podruhé v boxech. Po 8 kolech jsem ho dohnal a začal druhý problém. Opět v zatáčce u Grand Hotelu jsem se pokusil dnes už po několikáte těsně obtočit kolem bariéry a pokusit se takto dostat před Vaška na sjetých pneu. Ale to byla fatální chyba, a u bariéry se nenašlo tolik místa jako v předchozích případech a došlo ke katapultaci Vaškovo vozu do vzduchu. Vše ale opět dopadlo dobře a pokračovali jsme ve stejném pořadí.

Nakonec mi Vašek neodolal, a udělal sám chybu a nabídl mi volný prostor. Dostal jsem se tedy na konečné druhé místo v cíli. Po startu z 10. místa určitě úspěch, ale mohlo to být i lepší.

Chci pogratulovat Jardovi Cigáňovi k jeho prvnímu vítězství v MPL. A ještě se omluvit Vojtovi s Vaškem za ty nárazy, které vznikli po mé chybě.

V Turecku naviděnou.

This content has been locked. You can no longer post any comment.