altTisková zpráva Ferrari k Velké Ceně USA série MPL F1 2016.

 

Jan Veselý

Příprava:

Příprava na závod byla, jako již tradičně letos, nevalná. Navíc jsem se potýkal s velkou přetáčivostí vozu na výjezdech ze zatáček. V den závodu se mi však nakonec podařilo vyladit nastavení auta na celkem slušnou trakci. Opotřebení pneumatik také nebylo nijak extrémně vysoké, takže jsem se rozhodl zariskovat a zvolil jsem měkkou směs pneumatik a strategii jedné zastávky v boxech.

Kvalifikace:

Pravidla pro letošní sezónu ukládají, že na pneumatikách, na kterých zajedete čas v kvalifikaci, musíte startovat i v závodě. Rovněž opotřebení pneumatik z kvalifikace se přenáší do závodu. Z tohoto důvodu, s přihlédnutím k agresivní volbě pneumatik, jsem se rozhodl nezajet v kvalifikaci ani jedno letmé kolo a po instalačním kole jsem ihned zamířil do boxů. Pro stejnou strategii se nakonec rozhodlo i několik jiných pilotů, takže jsem se na startu postavil na pátou pozici.

Závod:

Start byl v mém podání opět takový nemastný, neslaný. Téměř okamžitě se pře ze mě přehnal skvěle startující Vojta Polesný, který se během několika metrů dostal ze šesté až na třetí pozici, když přespurtoval mě, Pavla Králíčka a Petra Kulhana. Já si však své páté místo udržel, jelikož Pavel Králíček z druhé pozice odstartoval opravdu mizerně a propadl se daleko do hloubi pole.

Důležitý moment přišel s bržděním do první zatáčky, kdy jsem dobrým odhadem brzdného bodu po vnějšku překonal jak Petra Kulhana, tak Vojtu Polesného a zařadil jsem se na třetí místo za Patrika Novotného. Na konci prvního kola jsme jeli čtyři ve skupince těsně za sebou. V čele byl Milan Radiměřský na Red Bullu, druhý jel Patrik Novotný s McLarenem, já jsem byl třetí a ze čtvrté pozice to všechno, ze svého Jordanu, sledoval Vojta Polesný.

V druhém kole jsem se na zadní rovince pokusil zaútočit na Patrika, oba jsme však minuly brzdný bod. Já jsem se jen tak tak udržel na dráze, Patrik vyletěl do trávy a oboum nám zamával Vojta Polesný, který získal hned 2 pozice úplně zadarmo. O 2 kola později jsem ve stejném místě zaútočil na Vojtu, ten si však nejspíš zapomněl zkontrolovat zrcátka, skřípnul mě na vnitřku a kontaktu již nešlo zabránit. Ani u jednoho z aut sice nedošlo k většímu poškození, ale Vojta se roztočil do hodin a skončil na trávě. Naštěstí pro mě ředitelství závodu posoudilo tento kontakt jako závodní incident a ponechalo jej bez trestu.

V nájezdu do první zatáčky následujícího kola jsem se na brzdy dostal před Milana Radiměřského a ujal se tak vedení v závodě. Milan s Patrikem se pak celé kolo prali, což mi poskytlo klid k vybudování menšího náskoku. Jakmile však Patrik Milana definitivně zdolal, začal můj náskok okamžitě stahovat.

Opět na dostřel se dostal v osmém kole a v tom následujícím mě také předjel. Pár dalších kol jsme se přetahovali o první pozici. Po několika okruzích plných soubojů se na nás opět dotáhl Milan Radiměřský a boj o čelo tedy pokračoval ve třech. Okolo dvacátého kola již pominula výhoda v přilnavosti mích softů a Patrik s Milanem se přede mě s lehčím autem dostali a začali mi pomalu ujíždět.

V tu chvíli začala šetřivá pasáž závodu. Snížil jsem namáhání pneumatik v zatáčkách, abych si co nejvíce jejich potenciálu pošetřil pro pozdější fáze závodu, a čekal jsem na první zastávky mích soupeřů v boxech. A dočkal jsem se poměrně záhy. Milan zamířil k mechanikům ve 26. kole, Patrik pak o 3 kola později. V tu chvíli jsem na to opět šlápnul a pushoval jsem až do mé jediné zastávky v boxech. Měl jsem v plánu s lehkým autem všem ujíždět a budovat si náskok, ale Patrik chytl nějakej druhej dech a rozestup zůstával spíše konstantní.

Očekávaný první a poslední pit stop přišel v 39. kole. Ovšem náskok na Patrika nebyl takový, v jaký jsem doufal. Z boxů jsem vyjel na třetím místě s přibližně stejnou ztrátou na čelo, jako před prvními pity. S těžkým autem a již znatelně hůře fungujícími pneumatikami jsem však neměl nejmenší šanci Patrikovu tempu stačit. Mohl jsem tedy pouze minimalizovat škody a doufat, že po druhé zastávce v boxech se Patrik vynoří za mými zády.

Druhou sérii zastávek začal v 51. kole Milan Radiměřský, Patrik zajel o 4 kola později. A stalo se přesně to, co jsem myslel, že se stane. Před Milana jsem se s přehledem dostal, ale Patrik se z boxů vynořil jen několik metrů přede mnou. Okamžitě jsem motor nastavil do nejvyššího výkonnostního režimu a tlačil, co to šlo. Patrika jsem se jakž takž držel, ale na předjetí to nebylo. Nakonec se mi začal motor nebezpečně přehřívat, což byl moment, ve kterém jsem musel chtě nechtě rezignovat a zpomalit, jinak bych taky nemusel dojet. Zbytek závodu jsem už jen v poklidu dokroužil na druhém místě a hlídal si náskok na Milana.

Trať v Indianapolis patří mezi mé oblíbené a tendle závod byl neskutečnej. Z mého pohledu jsem si ho užil asi nejvíc z celé sezóny a to všechno ještě navíc okořeněné nejlepším letošním výsledkem. Škoda, že se týmu nepodařilo nasadit i druhý vůz. Mohlo to bejt o to lepší. Už teď se těším do Maďarska.

 

Jean Todt

Je to skvělý výsledek jak pro Honzu, tak pro tým. Druhé auto bohužel nemohlo z technických důvodů startovat a nevypadá to, že se nám do Maďarska podaří problém odstranit, ale rychlostně se zvedáme, což je dobrý příslib do budoucna. Situace v boji o třetí místo v poháru jezdců se vyostřuje čím dál víc. Bodové rozestupy jsou každým závodem menší a menší. Bude to ještě hodně napínavé.

Také chci poblahopřát za celý tým Scuderia Ferrari Marlboro Patrikovi Novotnému k zisku druhého titulu Mistra MPL F1 v řadě a celému týmu West McLaren Mercedes k zisku poháru konstruktérů. Blahopřeji.

 

Komentáře   

 
0 #1 Patrik Novotný 2016-11-02 17:28
Díky moc... :-), závod byl suprovej i v menším počtu, super souboje
Citovat
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Forum F1


  • Nejsou žádné příspěvky k zobrazení.

In the Stands Na tribunách

  • 43 guests
MPL Registrace: 456